Domácnost
Možná by měl znít nadpis článku spíš v domácnost a neschopné matky. Chci se totiž rozepsat na toto téma, které se velmi často objevuje někde v diskuzích na sociálních sítích a podobně.
Občas se na Facebooku kouknu na nějaké video nebo příběh od jiné matky, která má víc dětí, sleduji třeba jednu, která se snaží dělat si legraci a nezbláznit se z toho, že má tři kluky (a ještě nějaké kočky). Velmi často se v diskuzí objevují komentáře toho typu, že na co si dnešní matky stěžují, když mají pomocníky jako jsou vysavače, myčku, pračku a podobně, když dřív to ženy zvládaly všechno bez pomocníků. A většinou to jsou komentáře od starší generace nebo od mužů (občas se taky objeví ale nějaká dokonalá matka, jestli to je pravda). Dokonce to porovnávají s neporovnatelným, že před 100 lety ženy dřely na poli a zvládaly se starat i o děti a zároveň o domácnost. Skutečnost je taková, že před 100 lety nikdo z nás nežil a nikdo neví, jak to opravdu ty matky zvládaly. Jak byly udřené a jak umíraly vyčerpané v 50 letech. Před těmi stolety, co si můžeme vzít třeba jako modelový příklad, tak buď byly tak bohaté, že měly k dispozici nějakou služku nebo posluhovačku, nebo byly tak chudé, že měly třeba maximálně dvoje oblečení a nemusely každý den prát. U nás se třeba pere minimálně pětkrát za týden. Pokud měli tak velký statek, aby tam lidé měli i víc zvířat, tak taky měli nějakého čeledína nebo někoho k dispozici. Děti chodily do školy jenom v zimě, takže zbylou část roku rodičům děti pomáhaly, menší děti, třeba pětileté se staraly o ty dvouleté. Hygiena byla na jiné úrovni než je u nás, klidně si pouštěli slepice do domu, tak taky asi jejich úklid vypadal trochu jinak než náš. Neuklízeli 100 metrový byt, ale dvě světničky. Mnohdy se účastnili všeho i prarodiče, dnes buď máme pracující prarodiče a nebo prarodiče kteří cestují, případně jsou na tom tak zdravotně špatně, že sotva pohlídají na chvíli vnoučata. Podle mě se porovnává naprosto něco neporovnatelného. V mnoha profesích je dnes kladech důraz na extrémní výkon, dokonalost se požaduje skoro ve všem.
Dřív možná měli lidé také jiný vztah ke spoustě věcí, možná i k dětem, protože ne všechny se dožily dospělosti. V dnešní době my máme mnohdy vymodleného jedináčka, který je pro nás prostě to nejdůležitější na světě a holt je trošku rozmazlenější než dítě před 100 lety, které volně běhalo boso někde po lesích. To dneska bychom si nedovolili, také víc času trávíme s dětmi ve smyslu, že je prostě hlídáme a věnujeme se jim. Dřív na takové hlídání a hraní si byly jiné děti, sourozenci a nebo jiné děti z vesnice.
Zařazeno k Tématu měsíce - Domácnost


Komentáře
Okomentovat