Bariéry

V poslední době jsem si začala všímat, jak je to s bezbariérovostí v okolí. Všímat si totiž musím, abych věděla, kudy mohu jít, jak si s tím poradit a které ulici je lepší se vyhnout.

Některé cesty jsem prošla stokrát a neuvažovala jsem o jejich dostupnosti. Ale při cestě s kočárkem (případně na vozíku...) se běžné překážky můžou stát nepřekonatelné. To si pak říkám, který inteligent to projektoval nebo stavěl. Například chodník končící 20 metrů za křižovatků, kde se dá pokračovat pouze vyšlapanou cestičkou mezi cedulemi. Pěšky to možná střihnete, ale s kočárkem opravdu ne. A vysoké obrubníky na každé druhé křižovatce, absence chodníků mezi novými paneláky, obcházení půl bloku kvůli špatně zaparkovaným autům, mezi kterými se nedá projít. MHD se možná snaží o bezbariérovost (alespoň se k tomu hlásí), ale některé městské části v Praze, asi ani snahu neprojevují. A jsou situace, kdy se takové procházky nelíbí ani vezenému broučkovi, přece jen pořád nahoru a dolů, na to každý žaludek nemá.

A samostatná kapitola jsou sloupy a dopravní značky uprostřed chodníků, takže je lepší použít silnici, aby se nemuselo stále sjíždět z chodníku.

Tak šťastnou cestu.