Nemocní

Starat se o nemocného manžela je práce snů v porovnání se staráním o malého kluka. 

Manžel poslouchá, ochotně zůstane v posteli, vypije a sní, co dostane pod nos (i když třeba hned nemá chuť), maximálně se zeptám, jestli si vzal lék, teplotu si změří sám od sebe, dobrovolně zůstane v pyžamu celý den, kapesníky si obstará sám... Chce se uzdravit co nejdříve. 

Kulíšek (když nemá vysokou horečku) neposlouchá, do postele ho musím honit, do jídla a pití nutit (pokud to není čokoláda), léky nutit násilím, u měření teploty krotit hysterické záchvaty, nutit ho, aby byl v pyžamu anebo v županu, podávat kapesníky... Uzdravit se prostě nechce.