Den bez vody

Není to tak dávno, co jsme se ocitli plánovaně na jeden den bez vody. Aspoň jsem si uvědomila, jak jsme rozmazlení a bereme třeba právě tekoucí vodu jako samozřejmost.

 

Tím, že jsme o tom věděli, tak jsme se na to mohli připravit a zase nás to výrazně neomezilo, ale nebylo to příjemné. Vlastně bylo otravné přemýšlet o takových samozřejmostech jako je spláchnutí záchoda nebo opláchnutí rukou. Třeba školka o pár dnů později musela být z toho důvodu zavřené, protože nemohla v takovém režimu fungovat. 

A já jsem asi díky tomu začala trošku přemýšlet o tom, kde by se ta voda dala ušetřit. Samozřejmě jsem nepřišla na žádné geniální nápady, ale třeba jsem si vzpomněla na to, jak jsme na chalupě zacházeli s vodou. Na chalupě, kam jsme jezdilo v našem dětství, jsme neměli kanalizaci a proto jsme s vodou a jejím odtékáním šetřili. Pokud to nebyla voda s mýdlem nebo s nějakým chemickým prostředkem, tak jsme s vodou zalévali záhony. Ta s mýdlem se používala na splachování záchoda. Měli jsme menší žumpu, tak jsme se snažili omezovat její vyvážení. No a nyní jsem třeba začala uvažovat o tom, že voda po koupání v dětské vaničce se dá ještě použít na spláchnutí záchoda, většinou aspoň na dvakrát. Bohužel vybudování takového systému, kdy by se voda ze sprchování automaticky používala na splachování záchoda, by nebylo reálné. Doufám však, že se toto stane běžnou praxí u nově vzniklých budov. 

A třeba aspoň vyléváním vody z vaničky do záchoda ušetříme pár litrů za měsíc a to se taky počítá.

Zařazeno k Tématu měsíce - Voda