Díky mateřství jsem lepší

Díky mateřství jsem lepší v mnoha věcech, v něčem dokonce lámu rekordy. Občas platí to přísloví o diamantech, že vznikají pod tlakem (jestli to přísloví neexistuje, tak jsem si ho vymyslela já nebo autoři nekonečných seriálů). No a někdy je to taky jenom cholerický záchvat, ale to už je zase jiná kapitola.

A v čem že jsem lepší? Třeba v tomhle:

Dokážu převléknout a ustlat počůranou postel v rekordním čase, protože miminko potřebuje papat. 

Vlastně tak trochu všechno dělám v rekordním čase, protože na to mám málo času a je potřeba dělat zase už něco jiného.

Kdybych měla označit věci, co jsem se naučila během mateřství, jedním slovem, bylo by to multitasking, tedy dělat víc věcí najednou. Bohužel tak dokonalá, abych zvládla kojit mimino a ještě přitom uklízet, to ještě nejsem. Ale možná se k tomu časem dopracuji.

Tahat několika kilové závaží, někdy třeba i 12 kg, klidně dlouhou dobu. U toho menšího třeba pětikilového je to ještě dobré, u těch větších závaží už je to z donucení.

Na to, abych se dobře prospala, mi někdy stačí pět minut. Pak se probudím docela vyspaná. Někdy v noci spím třeba čtyři nebo pět hodin a taky mi to musí stačit. Na druhou stranu ráda si jdu lehnout a spát po obědě, někdy na 15 minut někdy na hodinu a půl. Mnohdy to nezáleží na mně.

Jíst dokážu během jiných činností a ve stoje. K jídlu si sednout je luxus, který si dopřeju jen tehdy, když obě děti spí.

Asi se nebojím zpívat na veřejnosti (i když nezpívám nejlépe), když to má smysl. Třeba aby Kulíšek líp došel do cíle. 

Bohužel stále nemám trpělivost, tu jsem se ještě nenaučila.