Film Jan Žižka

Film Petra Jákla Jan Žižka (ČSFD) se mi nelíbil, ale vlastně splnil moje očekávání. Rozhodně to není typ filmu, na který bych se vydala do kina.

Čekala jsem film plný násilí a středověkého temna, který se bude snažit vyrovnat hollywoodským filmům, a takový film Jan Žižka vlastně je. Sledovat ho v kině by pro mě bylo utrpením a proto jsem to radši neriskovala, počkala jsem si na jinou možnost a film viděla ze zvědavosti na Netflixu. Trochu mě na něm zklamalo to, že kdyby se řeklo, že je to o jiném hrdinovi z tohoto období, bez problémů bych tomu věřila. Nemám úplně pocit, že jsem v hrdinovi našla Jana Žižku. Trochu jsem se ztrácela v postavách a v ději, což mohlo být i tím, že některé scény jsem vidět nechtěla kvůli násilí a brutalitě. 

Bylo dobře, že kromě zahraničních herců zde vystupovali čeští herci. Některé jsem asi propásla, protože měli opravdu malou roli, jiní trochu větší A hlavně je dobře že se sami namluvili. Což dává najevo to, že je to český film. Naopak některé věci mi připadají v hollywoodském stylu až moc, prostě že jsou na efekt. Třeba v závěru scéna s lvem mi připadá vlastně velmi zbytečná. Pro jiného než českého diváka je dobře, že zjistí, že existovala jakási skutečná postava se jménem Jan Žižka. Na druhou stranu z filmu alespoň pro mě nevyplývá to, proč se Jan Žižka stal velkým vojevůdcem. Možná, že se jím stal až po ději, který následoval po tomto filmu, ten se má odehrávat v roce 1402. 

Já nejsem vhodný typ diváka pro tento film a nedokážu ocenit vložený čas, peníze a celkové úsilí režiséra a celého štábu. Ale jak jsem uvedla na začátku, vlastně jsem ani nečekala, že by se film mohl líbit.