TGV

 TGV je označení pro osobní vysokorychlostní vlaky francouzských státních drah, obdobu japonského systému Šinkansen.

 

 

Vlaky TGV jsou elektricky poháněná vozidla, pohybující se po kolejích obvyklého rozchodu. Vzhledem k vysoké provozní rychlosti (kolem 300 km/h) však pro ně zpravidla jsou budovány vysokorychlostní tratě bez úrovňových křížení a s mimořádně velkými poloměry oblouků (v současnosti přes 7 000 m), sklon trati nepřesahuje 35 ‰.

Vysokorychlostní vlaky byly ve Francii vyvíjeny od konce 60. let a první speciální trať TGV dána do provozu mezi Paříží a Lyonem 27. září 1981.

Jednotky TGV se skládají ze dvou hnacích (čelních) a několika hnaných (vložených vozů). Hnací nápravy jsou vždy všechny nápravy hnacího vozu a někdy též sousedního podvozku hnaného vozu. Vložené vozy spočívají na společných podvozcích se sousedními vozy (s výjimkou spřažení s čelními vozy). Předností tohoto netypického řešení je snížení počtu náprav, zvýšení prostornosti uvnitř vozů, snazší průchodnost a lepší aerodynamiku vlaku. První prototyp TVG 001 byl poháněn plynovou turbínou. Zvýšení cen ropy během ropné krize v roce 1973 však rozhodlo ve prospěch elektrické trakce.

Tratě, které využívají jednotky TGV se označují LGV (francouzsky vysokorychlostní trať).

 

O možnostech francouzského systému svědčí fakt, že TGV drží světový rychlostní rekord pro kolejová vozidla 553 km/h, dosažený 13. února 2007 na trati Paříž - Strasbourg poblíž vesničky Passavant-en-Argonne. Tím vlak vylepšil vlastní rekord z roku 1990, kdy jel na trati Paříž - Tours rychlostí 515,3 km/h.

Další pozoruhodný výkon předvedla souprava TGV č. 531 dne 26. května 2001, kdy překonala vzdálenost napříč Francií z Calais do Marseille (1 067,2 km) za 3 hodiny a 29 minut. Na překonání 1 000 km tak potřebovala pouhé 3 hodiny a 9 minut. (Pro srovnání: rychlíku Českých drah trvá v běžném provozu 316 km cesty z Prahy do Břeclavi 3 hodiny a 14 minut.)

 

Zařazeno k Tématu měsíce - Koleje