Tajemství bambitky a Krakonoše

První film Tajemství staré bambitky (ČSFD) se mi nelíbil. Když se mi nezamlouvá hlavní hrdina, v tomto případě princ a jeho neurozená nevěsta, ani charismatický Ondra Vetchý v další velké roli, to nezachrání. 

Tenhle film totiž nepovažuji za pohádku, je to spíš politická satira prošpikovaná narážkami na politiky a podobně. Taky mě iritovalo jejich neustálé vyslovování výrazu "kudla", písničky mi neseděly. Film jsem viděla při televizní premiéře a pak jsem se ještě na něj snažila podívat jednou znova. I když jsem se na něj koukala celý, prostě mi to vadilo. Ale hlavně tím, že to bylo prezentované jako pohádka. Exteriéry, kostýmy, prostě tentokrát mi to na pro mě koukatelnou pohádku nestačilo.

Když se objevila zpráva, že se po 10 letech natáčí pokračování (ČSFD), věděla jsem, že já do kina na ní určitě nepůjdu. Ale byla jsem zvědavá, jestli se mi to bude nelíbit stejně jako ta první část, nebo jak to vůbec natočili. A protože jsem neměla velká očekávání, vlastně jsem byla příjemně překvapená. Asi hlavním rozdílem pro mě je to, že za hlavní postavy považuji skvělého Ondru Vetchého a novou postavu královny Julie v podání Veroniky Khek Kubařové. Původní milostná dvojice, aktuálně král a královna a rodiče malé princezny, jsou trošku v pozadí, malá princeznička působí roztomile. Slovní spojení "kudla" jsem už dokázala trošičku ignorovat a politické hlášky nebo dvojsmysly beru tak, že to k té pohádce patří, i když by to mohlo být někdy méně politické. Stejně jako v předchozím díle důležitou a velkou roli hrají podvodníci a rádcové v podání Mirka Vladyky a Jiřího Lábuse. Ti byli skvělí i minule, ale právě jejich postavami je pohádka nejvíce politická. Exteriéry a kostýmy jsou krásné, osobně bych asi raději vynechala písničky a zpěv, protože to na mě působí jako největší rušivý moment celého filmu. Ale oproti jedničce jsem celkem spokojená a možná se za pár let na tuhle dvojku zase podívám. Protože už mi to připadá jako pohádka. Úplně asi nedokážu říct, proč vnímám oba díly tak odlišně. Možná je ten rozdíl jenom v mém očekávání a v tom, že někteří herci/zpěváci jsou mi méně sympatičtí než jiní.

Pokud bych měla ale psát o tom, která pohádka se mi o letošních Vánocích nejvíc líbila, tak to je ta o Krakonošovi, Krakonošovo tajemství (ČSFD). A je to hlavně zase díky hereckému obsazení. David Švehlík je sympaťák i jindy, ale tady má tolik charisma, že mu stačí se jenom objevit a promluvit. A fanynky v kině by padaly na zadek, kdyby tahle pohádka šla do kin.

Jsou tu ale i jiní herci, třeba skvělý Ondra Sokol. Neokoukané Leona Skleničková působí taky sympaticky, krásné exteriéry a interiéry zámků, skanzeny a Krkonošská příroda. A jak to bývá nejen v pohádkách, láska si nevybírá a proto Krakonoš dostane košem.

Tahle pohádka byla natočená v mezinárodní koprodukci, což jistě ji umožnilo mít lepší rozpočet. 

Myslím, že v případě letošních vánočních pohádek, můžeme být rádi, že vznikly, protože se docela povedly a jistě se bude v obou případech reprízovat i v dalších letech.