Bariéra jménem Smíchovské nádraží

Pokud znáte přestupní uzel Smíchovské nádraží v Praze, myšleno přestupy na MHD, asi mi dáte za pravdu, že to zrovna není přehledné místo. Pokud můžu, obloukem se mu vyhnu. Ale vzhledem k tomu, že Smíchov je i v okolí docela rozkopaný, nejde se příliš vyhnout třeba přestupem na stanici Lihovar.

 

Stanice Smíchovské nádraží působí jak z jiné doby, třeba v 80. letech nikdo neřešil to, že někam se dostanete jenom přes podchody, že tam není pořádný přechod. Pokud cestujete s kočárkem a chcete přestoupit z tramvaje na autobus nebo opačně, nemůžete jít do podchodu. Teda jestli nejste Superman, pro kterého není problém vynášet několika schody jednou rukou. To pro mě je a proto tuhle cestu skutečně nevolím. Tahat těžký kočárek po nepříjemných a často úzkých schodech, kde se válí ze všech stran i další cestující opravdu nechcete. Takže nahoře raději přebíháte rychle mezi autobusy, které vyjíždějí nebo přijíždějí na konečnou. Přechod na tramvaj tam je, ale nelogicky taky končí uprostřed, takže se vlastně dostanete jenom oficiálním způsobem na jednu stranu refíži. 

A přestup na Metro? Nějaká pochybná plošina, která někdy možná funguje, tam je ale taky jenom do určitých pater, ne všude. Takže ideálně Smíchovské nádraží s kočárkem nebo s vozíčkem úplně vynechat. A taky ještě zbývá doufat, že plánovaná změna části tohoto města se projeví jinak než výstavbou spousty nových čtvrtí, luxusních bytů a neveřejných prostorů.