Kramářova vila

 Kramářova vila je dnes vnímána pouze jako sídlo premiéra, přesněji reprezentativní.  Své jméno nese po prvním obyvateli, Karlu Kramářovi. 

 

V druhé dekádě 20. století, kdy se vila stavěla, patřil Karel Kramář k nejvýznamnějším českým politikům, byl předákem mladočeské strany a dlouholetým poslancem jak Říšské rady, tak Zemského sněmu. K získání pozemku mu v roce 1911 jistě pomohly i jeho velmi dobré kontakty na pražské radnici a to, že slíbil, že v případě prodávání pozemku bude mít město přednostní právo koupě.

Vila se stavěla v letech 1912 - 1915 a hlavním architektem byl Vídeňan Friedrich Ohmann. Architekt se ale musel vyrovnávat s manýry Kramářovy ruské manželky Naděždy Nikolajevny. Ta na pražskou stavbu docházela téměř denně a kontrolovala zedníky i architekta, neustále zasahovala do plánů a nechávala si podrobně vysvětlovat postup prací. I interiér je přizpůsoben jejímu vkusu. Ostatně tak tomu bylo i případě každé stavby, kterou Kramář financoval a realizoval.

Vila se měla stát Kramářovým reprezentativním sídlem ještě před tím, než se stal předsedou vlády. Přesto (nebo právě proto) má budova celkem 56 místností, vedle několika ložnic, jídelen nebo pracoven majitele ve vile najdeme také například hudební salon.

O pohodlí obyvatel domu se staraly moderní vymoženosti jako domácí výtah, odsávač prachu nebo třeba soukromé skladiště benzínu. Na zahradě nesměl chybět tenisový kurt nebo skleník, samozřejmostí byl i domek pro šoféra a pro zahradníka. A ten se měl o co starat - pozemek, který Kramář koupil, měl rozlohu 12 tisíc m2.

Kramářovi se do vily nastěhovali 15. května 1915. Příliš dlouho se ale z nového sídla těšit nemohli (válka, Kramářovo zatčení a odvezení do Vídně). I po tomto nepříjemném období ale vilu obýval především personál. Po roce 1919 Karel Kramář jezdil jako přední člen československé delegace na zahraniční návštěvy a vila provokovala svým luxusem a nevyužitým prostorem. Naštěstí další návštěvníci nastěhováni nebyli. Vždy otevřené dveře tam však měli  ruští emigranti, kteří utíkali před bolševickým režimem a které Kramář všemožně podporoval.

Po smrti bezdětného Kramáře připadla vila Společnosti Dr. Karla Kramáře, která dům pronajala Národní galerii. Když byla Společnost Dr. Karla Kramáře v roce 1949 likvidována, připadla vila pod národní správu. V 50. letech ji pak získal Úřad vlády, který ji využíval až do poloviny 90. let k ubytování státních návštěv. Od poloviny 90. let probíhala rozsáhlá rekonstrukce, o které rozhodl ještě premiér V. Klaus, ale dokončena byla až za předsednického působení M. Zemana. Právě M. Zeman byl prvním premiérem, který se sem nastěhoval.

Premiér má ve vile k dispozici byt, který zabírá přibližně jednu třetinu zvýšeného přízemí. Zbytek tvoří reprezentační prostory. Vzhledem k tomu, že Kramářova vila je památkově chráněný objekt, není možné tam provádět nějaké větší zásahy a premiérova rodina se musí spokojit se stávajícím vybavením.