Úvaha o vojně

Vzhledem k atmosféře v Evropě v posledních měsících, se občas objevují úvahy o tom, jestli nezavést znovu vojnu, tedy povinnou vojenskou službu. Mě jako ženy by se to asi pravděpodobně netýkalo, ale mě jako matky asi ano.

Mám z toho trochu smíšené pocity. Nejraději bych samozřejmě byla, aby vůbec nikdy nenastala taková situace, že se bude hodit, aby armáda republiky měla posilu v obyčejných klucích, myšleno prostě ti, co jsou na vojně.

Asi jsem raději, že mí vrstevníci na vojně většinou nebyli, protože je to zbytečná ztráta času, co zasáhne do studia, do zaměstnání, prostě to sebere několik měsíců nebo dokonce let života. Na druhou stranu se třeba spousta z nich naučila řídit nebo získala zkušenosti, co se hodí pro nějaké jiné povolání. Možná, že se zocelili a stali se víc samostatnější, prostě chlapi, co se umí o sebe postarat. Občas jsem slyšela takový argument a asi na tom něco bude. Na druhou stranu prostředí vojny nahrává šikaně a nesmyslné buzeraci. Rozhodně bych nechtěla, aby můj syn byl někdy vystaven takovému prostředí, aby mu neubližovali a ostatní se báli jakkoliv projevit, což se může stát i jinde, třeba ve škole. 

Takže nevím, jestli bych chtěla, aby se toto stalo opět aktuálním tématem. Ale určitě budu raději, když k tomu nebude žádný důvod a svět bude bezpečnější místo i bez vojny.

Zařazeno k Tématu měsíce - Vojna