Bídníci

Historické romány jsem jednu dobu hodně četla, zejména ty klasické v době školy, v poslední době však dávám přednost životopisům, které určitým způsobem jsou také historickými romány. 

 

Bídníci (odkaz na Databázi knih) od Victora Huga. Žádný jiný román mě asi tolik neovlivnil a nedoprovází mě životem, občas si vzpomenu na některou postavu, třeba Eponinu, inspektora Javerta nebo Thénardierovi. Připadá mi, že některá témata této knihy jsou věčná (podobně jako řecká drama nebo hry od Shakespeareho), a proto si tuto knihu často vybírají jako inspiraci filmaři i divadelníci. To se mi líbí, že ten příběh žije dál.

A je zajímavé, jak se této předlohy zhostili filmaři. Vyrůstala jsem na filmové verzi se Jeanem Gabinem (ČSFD), ta se mi pořád líbí nejvíc. Filmových variací bylo natočeno několik, některé více či méně povedené. Podle mě tedy spíš méně. Na to, jestli se mi verze líbí nebo ne, má hodně vliv to, jestli postavy působí stejně jako v knize. Například za nevhodné považuji to, že v jednom filmu udělají ze Jeana Valjana vlastně vrah inspektora Javerta. Naopak poctou knize je film uváděný v ČR do distribuce pod názvem Bídníci 20. století (ČSFD), samozřejmě i vlivem Jean-Paula Belmonda v hlavní roli.