Rozšiřování Prahy

Před nějakou dobou Nikky u komentáře k rubrice Tipy na výlet poznamenala, že ji překvapuje, kolik je v Praze zeleně. Že zná spíš centrum s památkami a obchodními domy. 

 

Ano, i v centru jsou krásná zelená místa, třeba Petřín, Vyšehrad nebo Letná. Ale některá místa, která jsem zde představovala jako je Zbraslav nebo Modřanská rokle, jsou sice nyní v Praze, ale třeba ještě před sto lety to tak nebylo. To byla situace ještě úplně jiná. A i když jsem už několikrát hledala, kdy která část byla k Praze přidružena, moc dlouho si to nepamatuji. Proto mě napadlo si v tom udělat pořádek a podělit se o to s vámi.

Nejprve Prahu tvořily pouze čtyři historická města: Staré město pražskéo, Malá Strana, Hradčany a Nové město pražské, ty byly administrativně spojeny v roce 1784. Během 19. století byly osloveny některé čtvrti, ale většinou odmítly (například Karlín, Královské Vinohrady, Smíchov), naopak Vyšehrad chtěl být připojen, ale bylo mu to odmítnuto ze strany Prahy. V roce 1850 se stal součástí tedy pouze Josefov, Vyšehrad až později roku 1883 a Holešovice-Bubny 1884. Královské Vinohrady chtěli být samostatné, proto si postavili i vlastní vodárnu. Další jednání o připojování v roce 1897 byla rovněž neúspěšná, i když město si již připravovalo plán na větší připojování a zájem projevily okrajové části (například Košíře), ale bez připojení bližších částí to nebylo proveditelné. Roku 1901 byla připojena pouze Libeň.

Počátkem 20. století opět začala vyjednávání se Smíchovem, Žižkovem a Nuslemi, ale byl vyžadován souhlas Zemského sněmu, který nebyl vyjednán z důvodu sporů mezi Čechy a Němci, později připojení blokovala zastupitelstva. Dále situaci zastavila válka. Po válce již všechny strany s rozšířením Prahy (jakožto hlavního města republiky) souhlasily, pouze Stodůlky, Štěrboholy a Měcholupy odmítly.

K 1.1.1922 vznikla tzv. Velká Praha, kdy se nařízením vlády připojilo 38 obcí a osad (Wikipedie uvádí 37, ale v součtu jich je vypsaných 38), na rozloze 171,64 km² žilo 676 tisíc obyvatel. Jednalo se o tyto obce: Bohnice, Hloubětín, Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja, Vysočany, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Liboc, Motol, Radlice, Sedlec, Smíchov, Střešovice, Veleslavín, Vokovice, Braník, Hodkovičky, Hostivař, Krč, Michle, Nusle, Podolí, Vršovice, Královské Vinohrady, Záběhlic, Hrdlořezy, Malešice, Staré Strašnice, Žižkov, Malá Chuchle a Zátiší (pouze část Modřan). Praha byla rozdělena na 13 obvodů označených I-XIX (původní označení zůstala).

V roce 1949 vzniklo 16 obvodů, v roce 1960 obvodů 10. A byly připojeny Čimice, Lhotka a Ruzyně. Další velké připojování bylo v roce 1968 (například Modřany, Čakovice, Dolní Chabry, Dolní a Horní Měcholupy, Ďáblice, Háje, Hostavice, Chodov, Kbely, Komořany, Kunratice, Kyje, Lahovice, Letňany, Libuš, Lysolaje, Miškovice, Nebušice, Petrovice, Řepy, Suchdol, Štěrboholy, Třeboradice), 1974 (například Benice, Březiněves, Dolní a Horní Počernice, Dubeč, Uhříněves, Hájek u Uhříněvsi, Holyně, Cholupice, Točná, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Královice, Křeslice, Lipany, Lipence, Lochkov, Nedvězí u Říčan, Písnice, Pitkovice, Přední a Zadní Kopanina, Radotín, Řeporyje, Satalice, Slivenec, Zličín, Sobín, Stodůlky, Šeberov, Třebonice, Újezd u Průhonic, Újezd nad Lesy, Vinoř, Zbraslav) a ještě později, kdy se i obvody přejmenovávaly či jinak upravovaly hranice (například v roce 1989 Kamýk), Černý Most (1988), v roce 1990 Běchovice, Velká Chuchle.

V současné době se Praha skládá ze 112 katastrálních území. 

Další informace si můžete přečíst na Wikipedii v článku o Praze nebo Velké Praze.

Zařazeno k Tématu měsíce Města