Pro koho je vlastně svátek olympiáda?

Zimní olympiáda je v plném proudu. Aktivně nevyhledávám její sledování, ale občas je puštěná televize a olympiáda je tam často. Přenosy nebo zprávy.

 

Ale občas se ke mně dostanou i titulky z různých serverů, které upoutají mojí pozornost. A mnohdy to nejsou úplně příjemné záležitosti i vzhledem k tomu, že se olympiáda koná v Číně.

Chápu, že každá malá holčička, která začíná s krasobruslením, se touží stát olympijskou vítězkou nebo aspoň se na olympiádu dostat. Pro většinu sportovců (asi snad jen tenisté to vidí jinak) je účast a případné vítězství OH vrcholem kariéry. Ale bude to tak pořád?

Stále více mi připadá, že olympiáda je hlavně žní pro sponzory, velkým mediálním cirkusem. Že už nejde tolik o sport samotný. Navíc o pořádí her není až takový zájem, protože je to příliš velký závazek. Finanční a další náročnost překonává benefity z pořádání. V novinách se objevují zprávy o tom, jak různé celebrity bojkotují sledování sportů, protože se hry konají v Číně. Zároveň se dočítáme o přešlapech, jak se děje to či ono, mnohé také souvisí s opatřeními proti covidu. Nezvládnuté karantény nebo úroveň ubytování či stravování v olympijských vesnicích jsou však spíše čínskou organizací. Haly bez diváků. Nebo cesta, která brzy skončí kvůli pozitivnímu testu, to asi není ta vysněná olympiáda, o kterou sportovci od dětství usilovali. Možná by bylo v budoucnu lepší pořádat pouze jakési olympiády v rámci jednotlivých sportů, ve smyslu mistrovství světa, aby jejich organizace byla jednodušší i hry se konaly i v jiných částech světa.