Kdopak to mluví

Filmy Kdopak to mluví (ČSFD) a Kdopak to mluví 2 (ČSFD) jsem viděla během svého života několikrát (třetí díl, kde mluví psi mě neoslovil) a vždycky se mi líbil. Ale až letos poprvé jsem ho viděla už z pozice matky, tedy trošku jinak. 

Nevím jak si na film (alespoň první díl) pamatujete vy, ale pro mě to byl jedinečný film tím, že film s celkem banálním příběhem je doplněn komentářem a myšlenkami toho, co si myslí miminko. Možná existují i jiné filmy s podobnou myšlenkou, ale kromě animovaných filmů mě žádný z dřívější doby nenapadá. Byl to asi také první film, ve kterém jsem viděla hrát Travoltu, až později jsem viděla Pomádu a jiné. 

Film je lehce naivní, ale stále díky miminku (v prvním díle jednomu, ve druhém dvěma) kouzelný. Také si občas říkáme, co si asi myslí náš kulíšek v určité situaci. A i když mě občas napadne, že tohle je pěkná blbost, tak film pro mě obstál i po letech. To že se to odehrává v USA před zhruba 30 lety a třeba některé medicínské postupy nebo způsoby péče o miminko mi připadají minimálně divné, považuji za malichernost a dokážu se u filmu bavit i tak.