Těhotenská cukrovka

Naštěstí má moje těhotenská cukrovka dobrý konec. Kulíšek je v pořádku, což se ukázalo hned po porodu. A že se jedná opravdu o těhotenskou cukrovku mi potvrdili nyní.

 

I přesto se to v budoucnu může změnit, jako u jiného zdravého člověka. Riziko u těch, co trpěly těhotenskou cukrovkou, že budou mít i normální cukrovku, je zhruba 50 %. Věřím, že pokud nebudu jíst jako barbar (nechci tak jíst, alespoň většinou),  tak se mi to podaří zvládnout. Abych s tím prostě v 50 nebo 60 letech neměla vážnější problém, což se může stát v podstatě každému.

Beru to tedy jakousi lekci, která mě donutila se o jídlo víc zajímat, řešit ho. Právě řešit jídlo je to, co na celé situaci nejvíce nesnáším. Bohužel jídlo, které je vhodné na cukrovku, někdy nebývá vhodné pro toho, kdo si hlídá cholesterol nebo něco jiného. Nejobtížnější je výběr při nakupování i to, že ostatní prostě chtějí jídlo, co já bych neměla. Když to zakázané jídlo doma není, tak mi to tolik nevadí, ale když ho jedí ostatní, není mi to příjemné. V posledních dvou letech jsem snad ani v restauraci nebyla, takže tam při objednání jsem trpět nemusela. Párkrát jsem si dopřála objednané jídlo (KFC apod.) nebo dortík, to si dali všichni a počítala jsem s tím, takže se omezovala zase v jiné dny. 

V každém případě jsem se poučila a zjistila, že některé věci k životu nepotřebuju. Že mi ani nechybí, i když jsem zprvu měla pocit, že ano. Co to bylo konkrétně?

- čaj si už obyčejně vůbec nesladím, piju ovocné, některé bylinkové co mi chutnají, dokonce ani černý čaj si už nesladím (stačí mi citrón nebo citrónová šťáva), dřív jsem si vždy černý čaj sladila, teď si osladím medem maximálně některé bylinkové, co jsou hodně hnusné, ty si dávám však výjimečně

- vyřadila jsem z jídelníčku sirupové šťávy a limonády, napiju se jich opravdu jen velmi zřídka, limonády se u nás nekupují, cola a kofola mi nikdy nechutnala, po sirupových šťávách moc netoužím, nejčastěji (ale asi tak jednou do měsíce) si dám nealkoholický cider (začal vyrábět Fizz, jinak v nich není moc výběr)

- alkohol jsem nikdy příliš nepila, ale teď si ještě víc vybírám, co budu pít, hlavně ochutnávám 

- na slané snídaně jsem si celkem zvykla, většinou mám chleba se šunkou, sýrem nebo žervé, občas si dám sladkou snídani, ale jen takovou, o kterou stoprocentně stojím

- víc si vybírám, jaké sladkosti si koupím nebo sním, některé čokolády mi připadají moc sladké a dřív jsem si je brala jen proto, že jsem chtěla čokoládu, buchty a koláče jím jen takové, na které mám chuť, ne jen proto, že není nic jiného ke snídani nebo že to upekl, klidně se u nás pečou koláče, co mít nemusím

- většinou jím tmavší pečivo, klasický chleba typu šumava je podle diabetoložky v pořádku, obarvené kaiserky nejím prakticky vůbec, světlé pečivo tehdy, když mi k něčemu chleba nechutná

- ovoce a mléčný výrobek se snažím jíst každý den, sleduji hlavně pestrost

- hlídám si pitný režim, s tím jsem začala v těhotenství, abych vypila minimálně 1,5 vždy, ideálně přes 2 litry

- snažím se vyvarovat zobání a zbytečnému pojídání mezi jídly, když to není otevřené na stole, nevezmu si to. Samozřejmě ne vždy se mi to podaří.

- cukrovka není záležitost pouze sladkého, nebezpečné jsou z tohoto hlediska třeba i chipsy (půl sáčku chipsů má přibližně stejně jako půl tabulky čokolády), takže ty si beru jen výjimečně

- jestli na něco mám chuť, nemá cenu si to zcela zakazovat, pak to spíš nedodržím, takže občas si to dopřeju, pokud mi to skutečně chybí

Jaké vy máte zkušenosti s cukrovkou nebou jinou vynucenou dietou?