Anketa: nevěra

Není to tak dlouho, co jsem přemýšlela nad nevěrou. Není to myšleno tak, že bych ji plánovala. Myslím hlavně to, jak je společensky přijímaná.

 

Ve filmech, v seriálech ale i literatuře to nezřídka bývá námětem komediálních situací. Ale ono to moc k smíchu není. Aspoň pokud se vás to týká nebo jste to zažili. Například notoricky záletný muž, který si vymýšlí neuvěřitelné historky, aby se dostal za svými milenkami. Ve filmech líčeno komediálně, ve skutečnosti možná tragikomické, ale spíš velice smutné.

Bohužel z minulosti s tím mám také svou zkušenost. Tehdy jsem si myslela, že bych to dokázala přejít, pokud by to byl úlet, ale naštěstí to nebyla otázka toho, co já chci. Naštěstí, protože  by to stejně nevydrželo. S odstupem času si totiž myslím, že bych asi nikdy nedokázala úplně odpustit, zapomenout na to. Důvěra byla nalomená. Co vy? Dokázali jste nebo si myslíte, že byste dokázali odpustit? Odpovězte na rychlou anketu zde.

Právě když o tomhle tématu přemýšlím, připadá mi, že nevěra je až moc rozšířená a právě proto vnímaná jako normální. Vždyť možná polovina manželství je rozvedená a mezi nejčastější důvody rozchodů to také patří. 

Ale stejně si myslím, že být nevěrný není normální, nemělo by být. Co si myslíte vy?

Na druhou stranu, třeba jsem se jen neocitla v takovém pokušení, abych rozbíjela manželství/vztah (svůj nebo cizí). A jak by to dopadlo, kdybychom se s manželem potkali v okamžiku, kdy bychom byli oba (nebo aspoň jeden) zadaní.

 Nechala jsem se inspirovat tématem měsíce Rodina.