S tužkou v ruce

Publikováno na původním blogu 28. února 2018.

 

Už jako dítěti ti říkali, že mám hezké a čitelné písmo. Ve škole si ode mě spolužáci půjčovali sešity.

I dnes je z mého podpisu rozpoznat jméno, čemuž se většina lidí diví.

Možná je to jen náhoda, možná mám na krasopis talent.

Možná jsem zvyklá hodně psát klasicky vlastní rukou, víc než jiní.

Určitě se mnou budete souhlasit s tvrzením, že stále víc všichni píšeme na klávesnicích, telefonech, tabletech...

Taková je doba a asi s tím příliš nic neuděláme.

Ale můžeme zároveň i trénovat klasické psaní rukou v praktických záležitostech.

Píšu si seznamy toho, co mám koupit, udělat, nezapomenout před cestováním...

To je dostatečný trénink zvlášť proto, že je také důležité to po sobě dokázat přečíst.