Filmová princezna i maminka

Krásná Libuška Šafránková jako filmová Popelka. To je absolutní klasika. Tři oříšky pro Popelku je určitě nejlepší filmové zpracování. Tahle paní herečka byla ale skvělá ve všech rolích. Nemůžu si vzpomenout na nějaký film nebo inscenaci, kde by nehrála výborně. Z dětských a naivních rolí se přehrála ve femme fatale a do rolí maminek, případně tetiček. 

Strašně se mi líbila v televizním filmu Svatební cesta do Jiljí (web ČSFD), kde hrála se svým skutečným manželem. Manželský pár tvořili na plátně častěji a slušelo jim to tam. Její postava byla okouzlující, roztomilá, ale občas i kousavá a tvrdohlavá. Film si jistě vybavují nejen vášniví turisté a vodáci, kteří se smějí skutečných scénkám. Možná tenhle pár je i jedním z důvodů úspěchu filmu Vrchní prchni!

Výčet rolí, ve kterých byla úžasná, je dlouhý. Tak aspoň několik, které se mi vybaví jako první. Uhrančivá princezna (dvojrole) v pohádce Třetí princ, maminka v Báječných létech pod psa, Obecné škole a seriálu Poste restante, vodnice v Jak utopit dr.Mráčka, milá Zuzanka ve filmech Můj brácha má prima bráchu a Brácha za všechny peníze, něžný hlas princezny Arabely, operní zpěvačka v Koljovi a v seriálu Náhrdelník. 

Stejně jako paní Maciuchovou ani paní Šafránkovou jsem osobně neznala, ale patří k těm herečkám, se kterými bych se ráda setkala. I ona působila jako dáma, laskavá, elegantní, i když si ze sebe dokázala dělat legraci. Byla pro mě ztělesněním typu ideální maminky, podobně jako Marta Vančurová, laskavé, hodné, ale spravedlivé, která dokáže bojovat za své dítě. Zpráva o její smrti aspoň pro mě byla hodná nenadála. Je mi to moc líto. Ještě že tu po ní zůstánou spousta filmů. Na rozdíl od divadla (byla i divadelní herečkou) je filmová Popelka věčná. A věčně mladá a krásná.