Když jsem byla malá byl pro mě rok 2000 magickým, připadalo mi to jako symbol budoucnosti, přímo sci-fi. Přitom v 90.letech zbývalo do přelomu století jen pár let.
Rok 2000 jsem vždy spojovala s technikou, myslela jsem si, že bude běžnějšího létat do vesmíru, technika bude rozšířenější. V určitou dobu postupovaly výzkumy do vesmíru tempem, že to vypadalo, že do 50 let člověk začne kolonizovat minimálně Měsíc. Tohle trošku ustalo a tak do vesmíru zatím cestují jen opravdu bohatí turisté. To mi ani nevadí, můj žaludek se bez stavu bez tíže obejde.
S rokem 2100 si spojuji také vývoj techniky. Bohužel v poslední době si začínám myslet, že nás úplně nic hezkého nečeká. Já se roku 2100 nedožiju (alespoň doufám, protože to už bych byla opravdu za zenitem), náš kulíšek možná, jeho děti snad. Chtěla bych, aby naše planeta byla hezká. V některých filmech je naše budoucnost znázorněna dost technicky, s létajícími auty, plná robotů, jinde postapokalypticky se zničenou přírodou, násilnými gangy... Přála bych si, aby budoucnost byla mírumilovná, všichni se k sobě i přírodě chovali hezky, nebyly války, nové vynálezy se používaly pouze pro dobro lidstva. To je ale utopie. Tak snad to nebude až tak hrozné. Snad.
Cítim to žiaľ veľmi podobne, dúfam, že synček bude mať pekný život a jeho deti tiež.
OdpovědětVymazat