Svatba

Jsem staromódní. Jsem ráda, že jsem vdaná. Samozřejmě že jsem šťastná, že můžu být vdaná za skvělého muže. Rozhodně nejsem ten typ, který považuje za smysl života se vdát, myšleno spíš dobře se vdát, někoho ulovit nebo se bohatě provdat, kvůli majetku, jménu, titulu, do dobré rodiny. Vdát se za každou cenu a zůstávat v manželství kvůli dětem nebo okolí bych nechtěla. Jsem ráda, že to není můj případ a doufám, že ani po letech nebude. Jsem asi naivní, ale chci věřit, že naše manželství bude trvat do konce života. Není mi dvacet, tak je šance možná malinko větší. Moji rodiče spolu byli přes 30 let, o rozvodu nikdy neuvažovali, takže vím, že takové případy existují, i když to není vždy nejjednodušší.


Jsem ráda, že já, můj manžel i nás kulíšek máme stejné příjmení. Je to praktičtější, na úřadech, v porodnici, v bance... Nemusí se nic vysvětlovat, prostě manžel a manželka. Tím, že jsme se chtěli vzít, jsme si navzájem i světu dali najevo, že spolu chceme být, v dobrém i ve zlém, nejen když na sebe budeme mít náladu. Třeba to tak někdo má i bez svatby, já to beru jako symboliku. Kulíšek má tatínka, který s námi bydlí a který se o něj postará, není žádný víkendový tatínek, který by se jen občas ohlásil na návštěvu. Hlásí se k nám, nemá nikde žádnou další rodinu, ví že s námi chce být, nebyli jsme pro sebe jen životní omyly.

Svatba pro nás byl hezký den. Příprava byla trošku náročnější, čekala jsem asi větší zábavu. Kdybychom měli mít svatbu v loňském roce nebo ji plánovat nyní, tak by byla asi zrušená. Chtěla jsem, aby svatbu zažil můj tatínek, samotnou mě velice mrzí, že na ní nemůže být maminka a vyčítala bych si, kdyby se jí ani on nedožil. Moje rozvedená tchýně sice není fanynkou svateb, ale nakonec si myslím, že byla šťastná, když mohla svého syna doprovodit k oddávajícímu. A občas mi nadšeně hlásí, jak si zase prohlížela svatební album, že ty fotky se prostě povedly. Naše svatba nebyl žádný cirkus. Byl to mimořádný den, kdy jsme se rozhodli před příbuznými a přáteli ukázat, že se s manželem máme rádi. Nebylo to nejlevnější, ale bylo to na krásném místě a v hezkém oblečení, prostě zážitek. Výjimečný den podobně jako narození kulíška.

Neodsuzuji to, když žije někdo jiným způsobem, například bez svatby. Ale jsem ráda, že já to mám takhle, protože i když bych se snažila si to nepřiznat, tak by mě to zřejmě trošku mrzelo. Samozřejmě jsou důležitější věci, třeba mít zdravé miminko.



Komentáře

  1. Ja som asi tiež staromódna. Síce mám to, čo popisuješ aj bez sobáša až teda na to, že nemám rovnaké priezvisko ako moji muži, ale vydatá by som raz chcela byť.
    Tiež si myslím, že by človek do toho mal ísť s tým, že je to na do smrti. Nie vždy to vyjde, to je jasné, ale vydávať sa s tým, že myslím na rozvod je asi dosť zaujímavé.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky