Anna Karenina

Již od školních let jsem si chtěla přečíst ruský román Anna Karenina (Databáze knih). Ale podařilo se mi to v loňském roce díky MLP Městské knihovně v Praze, která některé knihy zpřístupnila (odkaz). (Pokud byste chtěli číst e-knihy, doporučuji jejich stránky, nemusíte být registrovaným čtenářem.) Dříve jsem se totiž neodhodlala si půjčit dva tlusté díly, abych je nosila pořád sem a tam zpátky na znovupůjčení do knihovny se mi nechtělo. A ideální čtení do autobusu to také není, pokud si zrovna nesednete.

Jestli máte rádi klasické romány, zvláště ty z 19.století, tak tuto knihu doporučuji. Příběh jsem celkem znala, viděla jsem několik filmových nebo televizních zpracování, ale kniha mě příjemně překvapila. Dobře se četla. 

Postava samotné Anny mi moc sympatická není, sice se možná chová lidsky, ale maximálně k ní dokážu cítit lítost. Její vztah k dětem (jedno miluje, ale opouští, se druhým žije, ale nestará se o něj a snad ho ani nemá ráda) je tragický. Prostě žena zmítaná emocemi, vlastně se sama zabije jaksi omylem (jak to chápu já). Většina filmových zpracování se dle mého soustředí pouze na hlavní příběh Anny, ovšem mě zaujala více dějová linie Kitty a Levina (i když některé pasáže o zemědělství na mě byly až moc zdlouhavé). 

Takže máte také chuť si přečíst Annu Kareninu?