Seriál Božena

V první řadě musím uvést, že o životě Boženy Němcové nějaké všeobecné povědomí mám, ale nijak detailní. Následující článek jsou spíš moje názory o seriálu ČT, o osobě spisovatelky Němcové pouze okrajově. Jsem si vědoma i toho, že se nejednalo o dokument, pouze umělecké ztvárnění jejího života. Také moje názory nemusejí být vůbec originální. Ale nejsem kritik a nestranné kritiky psát neumím.

Na můj vkus bylo v seriálu zbytečně moc sexuálních scén. Na to, aby si divák udělal dojem, že Němcová měla milence, není potřeba tolikrát herečky svlékat. Jsem zastáncem spíše náznaků, i když vzhledem k dalším naturalistickým scénám (hádky, násilí...) by to působilo asi nevyváženě. 

I když jsou si obě herečky hodně podobné (Anna dříve s dlouhými vlasy působila jako mladší verze Aňi), nemůžu se ubránit dojmu, jako bych sledovala dva filmy o Boženě Němcové. Vlastně mi připadá divné, že všechny ostatní postavy zůstaly obsazeny stejnými herci (samozřejmě kromě dětí).

Je to sice film o Boženě Němcové, ale jako by hlavní role patřila postavě jejího manžela. I když se možná někdy mohl chovat násilnicky nebo tyransky, dost možná působí sympatičtěji než jeho manželka. Upřímně řečeno Božena moje sympatie zrovna nezískala. V tomto seriálu není vylíčena příliš lichotivě. Ano, chce se emancipovat, být si rovna s muži, ale rozhazování peněz za pití celé společnosti není nejlepší způsob, jak se vypořádat s bídou. Na jednu stranu je smutné, že když se muž chová určitým způsobem, je to společensky přijatelné, zatímco stejné chování ženy z ní dělá osobu, kterou okolí odsuzuje. Na druhou stranu, kdyby neexistovaly ženy s feministickými projevy, dost možná by stále ještě ženy neměly volební práva...

První dva díly, možná ještě třetí, se mi líbily, ale poslední už moc ne. Bylo to zaviněno hlavně tím, že mi postava Boženy byla najednou protivná. Prostě mi ona vadila, jak se chovala. Nebyla jsem však v její kůži, některé chování se dá pochopit (přesněji si nedokážu a nechci představovat, jak se cítí matka po ztrátě dítěte). Ale celý seriál beru jednotně jako televizní počin o někom, kdo je umělec a proto je těžké s ním žít. A velkým umělcům je často potřeba jejich chyby odpouštět. O to větší obdiv patří jejich blízkým. 

Jestli bylo hlavním úkolem tohoto dramatu oživit postavu Boženy Němcové a připomenout ji mladým generacím, tak se to mohlo povést. Díky seriálu totiž působí Němcová více jako člověk, žena, ne jen jako jméno z učebnice. A třeba se o spisovatelce bude zase mluvit, i když trošku kontroverzním způsobem. Proto je dobře, že ČT seriál natočila.