Život ve vzpomínkách
Publikováno na původním blogu 14.3.2018
Říká se, že hledáme životního partnera proto, abychom měli svědka našeho života.
Něco na tom bude.
Chceme s někým vzpomínat, mít na co vzpomínat.
Rozumíme si s lidmi, se kterými máme spoustu zážitku z dětství.
Chceme mít hodně zážitků, užívat si, někdy je to i za cenu něčeho špatného, co ubližuje ostatním nebo nám samým.
Není dobré žít jen minulostí, snažíme se z ní poučit, ale dívat se do současnosti a budoucnosti.
Nechci žít minulostí, ale jsem za ní vděčná. Věřím, že všechno, co se stalo, ovlivnilo mě i mojí budoucnost. A kdybych si neprožila něco dřív, nedokázala bych ocenit to, co mám nyní.
Přála bych si, až se jednou budu koukat zpětně za svým životem a už toho nebudu mít moc před sebou, vzpomínat tak, že se nemám za co stydět. Že jsem něco zažila a prožila, ale nikomu příliš neublížila.
Pekné zamyslenie :-)
OdpovědětVymazat